Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1939

Dosavadní právní úprava

Dosud byla právní úprava poukázky obsažena v § 535 až § 539 ObčZ, poukázka na cenné papíry pak byla obsažena v § 540 až § 543. Nová právní úprava je v zásadě podobná té dosavadní, nicméně mění se zařazení poukázky mezi instituty zániku závazku splněním (dosavadní právní úprava řadila poukázku mezi ustanovení o změně v osobě věřitele nebo dlužníka).

Poukázka

Poukázka (asignace) je starý institut občanského práva, na jehož zásadách byly vybudovány i další právní instituty, jako jsou šeky, cizí směnky, akreditivy apod.

Poukázkou opravňuje ten, kdo ji vydal (tedy poukazatel), poukazníka, aby přijal plnění od poukázaného, a poukázanému se poukázkou přikazuje, aby plnil poukazníkovi na účet poukazatelův. Právní podstatou poukázky tedy je povinnost poukázaného plnit poukazníkovi na účet poukazatele.

 NahoruPříklad

• Dohoda mezi poukazatelem a poukazníkem, jejímž obsahem je zmocnění poukazníka k výběru plnění od poukázaného. Z této dohody vyplývá důvod, proč poukazatel zmocnil poukazníka přijmout od poukázaného plnění.

 NahoruPříklad

• Jednostranné právní jednání poukazatele, kterým poukazatel přikáže poukázanému, aby plnil poukazníkovi na účet poukazatele. Poukazatel a poukázaný se samozřejmě mohou vzájemně dohodnout na tom, že poukázaný bude plnit vůči poukazníkovi, tj. půjde o dvoustranné právní jednání. Aby vznikl poukazníkovi přímý nárok vůči poukázanému, je třeba, aby poukazník obdržel projev poukázaného, že poukázku přijímá. Na právním vztahu mezi poukazatelem a poukázaným totiž záleží, zda je poukázaný povinen příkaz poukazatele přijmout. Poukázaný není přitom povinen poukázce vyhovět, ledaže dluží poukazateli plnění, které je předmětem poukázky. V takovém případě jeho dluh zanikne teprve tím, že poukazníkovi splní. Pokud poukázaný poukázku přijme, pak mezi poukazatelem a poukázaným vzniká tzv. krycí vztah.

• Pokud by poukazník nechtěl poukázku použít anebo v…