Některé možné procesní postupy; účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení

11.1.3

Některé možné procesní postupy; účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení

JUDr. PhDr. Josef Ťoukálek, LL.M.

 NahoruPostup soudu

Dokazování insolvenční soud provádí podobně jako v jiném občanském soudním řízení. Obvykle se dokazuje to, jestli je dlužník v úpadku či mu úpadek hrozí. Soud je ze zákona povinen provést i jiné důkazy, které mohou prokázat dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek, než byly navrženy účastníky řízení.

 NahoruVýslech statutárního orgánu

Insolvenční soud je také oprávněn provádět výslech statutárního orgánu dlužníka, aby mohl posoudit ekonomický stav dlužníka a v řízení rozhodovat. Pokud by hrozilo nebezpečí z nepřiměřeného prodlení a soud by byl povinen provést výslech členů statutárního orgánu dlužníka nebo i dlužníka samotného, kteří nejsou k dosažení, např. pro pobyt v cizině, pro řádné vedení insolvenčního řízení nebo pro vydání nějakého rozhodnutí, je soud oprávněn od výslechu upustit.

Insolvenční soud rozhoduje usneseními, která jsou ve většině případů účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutí, která soud vydá v rámci jednání, jsou vůči přítomným účastníkům účinná jejich vyhlášením soudcem. Pokud soud rozhoduje ve věci samé, je rozhodnutí účinné okamžikem veřejného vyhlášení rozhodnutí. Soud je povinen všechna rozhodnutí, která takto vyhlásí, zveřejnit ještě téhož dne buď v insolvenčním rejstříku, nebo na úřední desce (podle jejich povahy).

 NahoruOdvolání

O odvolání je soud druhé instance povinen rozhodnout s největším urychlením (nejprve je povinen rozhodnout o odvolání proti přípustným předběžným opatřením o rozhodnutí o úpadku a proti rozhodnutím o způsobu řešení úpadku). Odvolací soud je povinen rozhodnout o odvolání do dvou měsíců ode dne, kdy mu byl předložen spis soudem první instance. Soud první instance je povinen spis předat odvolacímu soudu, jakmile uplyne všem účastníkům lhůta pro podání odvolání. O odvolání rozhoduje zpravidla soud druhé instance při jednání, které není povinen svolávat zejména v případech, kdy rozhoduje o odmítnutí odvolání nebo zastavuje řízení.

Soud prvního stupně je oprávněn, pokud se nejedná o rozhodnutí o předběžném opatření nebo o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé, změnit svoje rozhodnutí.

Odvolání proti rozhodnutím, která soud učiní při výkonu své dohledové činnosti nebo kterými rozhoduje o předběžném opatření, nejsou většinou přípustná.

 NahoruObnova řízení

Obnova řízení není v insolvenčním řízení přípustná.

 NahoruNěkteré účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení

Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky v insolvenčním rejstříku. Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení trvají až do okamžiku jeho skončení, nestanoví-li zákon v některých případech jinak.

Se zahájením insolvenčního řízení vůči akciové společnosti (v úpadku), nebo i pokud návrh podávala akciová společnost (jako věřitel), se spojují zejména tyto účinky:

• pohledávky a případně i jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být vůči věřiteli uplatněny žalobou, resp. návrhem na vydání platebního rozkazu na zaplacení pohledávky (v případě, že je lze uplatnit přihláškou),

• právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku dlužníka, který náleží do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených zákonem; to platí i pro zřízení soudcovského nebo exekutorského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení,

• výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek dlužníka, případně i takový majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze ji však provést.

 NahoruPřihláška pohledávek

Věřitelé dlužníka jsou od okamžiku zveřejnění zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku oprávněni uplatnit v něm své pohledávky přihláškou, a to i v případě, že insolvenční soud dosud nezveřejnil výzvu adresovanou věřitelům, aby podávali přihlášky svých pohledávek. Tuto výzvu je možné spojit s oznámením o zahájení insolvenčního řízení. Je-li výzva učiněna samostatně až v průběhu insolvenčního řízení, oznamuje se rovněž zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Přihlášky pohledávek na základě této výzvy soudu mohou věřitelé podávat až do rozhodnutí soudu o úpadku. Kratší lhůtu není insolvenční soud oprávněn stanovit. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nemůže přihlížet a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na odkládací či rozvazovací podmínku. Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv.

Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají ale až dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu, nikoli tedy dnem, kdy bylo podáno na nesprávné místo.

Věřitelé mohou přihlašovat i pohledávky, které již byly uplatněny žalobou u soudu, stejně jako pohledávky, které jsou již vykonatelné (a to i když jdou již vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí).

Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá.

 NahoruÚčinky uplynutí lhůty k podání přihlášky

Uplynutím lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku k podání přihlášky pohledávky zaniká možnost domoci se pohledávky v rámci insolvenčního řízení.

 NahoruInsolvenční řízení a zápisy ve veřejném rejstříku

V případě, že je s akciovou společností zahájeno insolvenční řízení (nebo je již prohlášena reorganizaci, oddlužení či konkurz), je soud povinen dle § 65 ZVR do veřejného rejstříku zapsat níže uvedené skutečnosti:

• že bylo zahájeno insolvenční řízení,

• že byla omezena práva dlužníka nakládat s majetkovou podstatou na základě rozhodnutí insolvenčního soudu,

• že byl prohlášen konkurz,

• jméno a bydliště nebo firmu a sídlo insolvenčního správce,

• že byla povolena reorganizace a

• že byl schválen reorganizační plán.

Usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku nebo o zrušení konkurzu po zjištění naprosté nedostatečnosti majetku dlužníka pro uspokojení věřitelů, jsou podkladem pro výmaz akciové společnosti z obchodního rejstříku.

 NahoruSbírka listin rejstříkového soudu

Do sbírky listin rejstříkového soudu je v případě insolvenčního řízení soudem založeno:

• usnesení o zahájení insolvenčního řízení,

• usnesení o případně prohlášených předběžných opatřeních,

• usnesení o prohlášení konkurzu a o schválení konečné zprávy,

• usnesení o povolení reorganizace a usnesení o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a

• usnesení, jímž se insolvenční řízení končí.

 NahoruZákaz nakládání s majetkovou podstatou

Nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen se zdržet od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoliv zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé ještě před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem, jak je uvedeno dále. Uvedené se netýká případů potřebných k odvrácení hrozící škody.

Vůči věřitelům jsou neúčinné všechny právní úkony, které společnost učinila v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení.

 NahoruZapočtení vzájemných pohledávek

Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné pouze za situace, kdy byly splněny zákonné podmínky započtení ještě před rozhodnutím soudu o způsobu řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak. Započtení ale není přípustné, pokud se dlužníkův věřitel ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným…