Mgr. Pavla Krejčí
NahoruPohledávky vs dluhy
Pohledávka je vlastně právo plnění plynoucí z určitého závazku, které má určitá osoba (věřitel) vůči jinému účastníkovi závazku (dlužníkovi). Naopak proti pohledávce stojí takzvaný dluh – tedy povinnost účastníka závazku něco dát, něčeho se zdržet, něco udělat či něco strpět. Dluh a pohledávka se vzájemně doplňují – pohledávka nemůže existovat bez dluhu a dluh bez pohledávky. Dlužník ovšem nemá pouze povinnost dluh splnit, na jeho straně je i právo plnit, tedy právo, aby od něj věřitel plnění přijal.
Většinou nebývá obsahem závazku pouze jeden dluh či jedna pohledávka, ale účastníci závazku jsou vázáni vzájemnými právy a povinnostmi.
Smluvní strany A a B spolu uzavřou kupní smlouvu. Smluvní straně A, jako prodávajícímu, plynou ze smlouvy například tyto povinnosti, které jsou zároveň pohledávkami smluvní strany B, která má právo očekávat jejich splnění.
Smluvní strana A musí:
-
dodat a předat smluvní straně A zboží,
-
převést na smluvní stranu A vlastnické právo ke zboží,
-
poskytnout smluvní straně záruku na zboží.
Naproti tomu smluvní strana B má ze smlouvy následující povinnosti, které jsou zároveň pohledávkami strany A, která má právo očekávat jejich splnění.
Smluvní strana B musí:
NahoruDůvod vzniku pohledávek a dluhů
Pohledávky a dluhy nejčastěji vznikají na základě:
Jestliže to stanoví zákon, může pohledávka či dluh vzniknout i z jiné skutečnosti.
NahoruSmlouva jako nejčastější důvod vzniku pohledávek a dluhů
Pohledávky vznikají:
a) na základě právních jednání - které rozlišujeme na:
-
jednostranná právní jednání – ta spočívají v projevu vůle pouze jedné strany právního jednání; řadíme sem například odstoupení, vzdání se práva, výpověď apod.,
-
dvoustranné právní jednání – jedná se vlastně o obsahově shodný projev vůle dvou stran – dohodu neboli smlouvu,
-
vícestranné právní jednání – jedná se o projev vůle více smluvních stran.
b) na základě jiných právních skutečností, s nimiž zákon vznik pohledávek či dluhů spojuje – např. z titulu porušení právní povinnosti nebo porušení smluvního závazku (typicky smluvní pokuta),
c) ze zákona.
Nejčastějším důvodem vzniku pohledávek jsou smlouvy.
NahoruPeněžité a nepeněžité plnění
Pokud se týká typů pohledávek, asi nejčastěji rozlišujeme pohledávky peněžité (tedy pohledávky na určité finanční plnění) a pohledávky nepeněžité (tedy pohledávky na plnění jiné než finanční).
NahoruProblematické pohledávky
Podnikatele, tedy i společnost s ručením omezeným, nejvíce asi trápí takzvaně problematické pohledávky, při kterých se dlužník dostal do prodlení s plněním, či takzvané pohledávky nedobytné. Je zcela jasné, že nejlepší je proti vzniku takových pohledávek prevence v podobě:
a) dobře uzavřené smlouvy,
b) vhodně zvoleného zajištění – návod pro volbu vhodného zajišťovacího prostředku najdete v kapitole pojednávající o zajištění pohledávek,
c) prověření obchodního partnera.
Žádný podnikatel se však zřejmě vzniku problematických pohledávek nevyhne. V takovém případě pak musí vůči dlužníkovi zvolit vhodný postup, jehož pomocí dosáhne pokud možno co nejvyššího uspokojení svých oprávněných nároků.
Postup společnosti pro tento případ by měl být přibližně následující:
NahoruUpomínkové řízení
KROK 1. Upomínkové řízení
-
upomínka č. 1 – společnost by měla co nejdříve (optimálně nejpozději do 14 dnů po uplynutí splatnosti pohledávky – záleží však na oboru, ve kterém bude společnost působit) odeslat dlužníkovi slušné upozornění na to, že splatnost…
