Postup při vymáhání dluhů

3.12.2

Postup při vymáhání dluhů

Mgr. Petra Kejvalová, Mgr. Pavla Krejčí

 NahoruNěkteré z kroků směřujících k vymáhání dluhu

Některé z kroků, které je třeba učinit při vymáhání dluhu:

1. Shromáždění podkladů, kterým bude prokázán právní důvod vzniku pohledávky, její výše a splatnost.

2. Zjištění informací o dlužníkovi a jeho lustrace z veřejných zdrojů, zvážení dalšího postupu (např. uplatnění pohledávky v insolvenčním řízení, dědickém řízení apod.).

3. Sepis upomínky k plnění.

4. Pokus o osobní jednání s dlužníkem a uzavření dohody o splátkách dluhu, odložení termínu splatnosti, zajištění pohledávky.

5. Zvážení dalšího postupu – možnosti alternativního získání finančních prostředků např. postoupením pohledávky, započtením pohledávky.

6. Podání žaloby u soudu nebo rozhodčího soudu.

7. Podání návrhu na exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí.

Krok 1 - Shromáždění podkladů, jimiž bude prokázán právní důvod vzniku pohledávky, její výše a splatnost

Náročnost tohoto kroku je odvislá od typu pohledávky, respektive na typu závazkového vztahu, z něhož pohledávka vzniká. Věřitel by měl shromáždit veškeré jemu dostupné podklady k pohledávce, zejména uzavřené smlouvy, objednávky, e-mailovou komunikaci, dodací listy, potvrzení o platbách apod., tedy veškerou dokumentaci, kterou případně bude svůj nárok prokazovat nebo jej podporovat. Věřitel také v této fázi musí zvážit, zda pohledávka není již promlčena nebo zda nemůže po dlužníku vymáhat vedle jistiny pohledávky také nějaké vedlejší plnění (např. smluvní pokuty, úrok z prodlení, ať již zákonný či smluvní, poplatek z prodlení apod.).

Krok 2 - Zjištění informací o dlužníkovi a jeho lustrace z veřejných zdrojů, zvážení dalšího postupu

Ve druhém kroku by měl věřitel zjistit co nejvíce informací o dlužníkovi. Tyto informace může zjistit i z veřejně dostupných zdrojů, kterými jsou veřejné rejstříky.

 NahoruŽivnostenský rejstřík

Živnostenský rejstřík je informačním systémem veřejné správy. Je přístupný na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu www.rzp.cz . Je veden v elektronické podobě a jsou v něm evidovány údaje spojené s fyzickými a právnickými osobami, které živnosti provozují. Jeho správcem je Živnostenský úřad České republiky. Mimo jiné ze živnostenského rejstříku můžete vyčíst:

• místo podnikání u fyzické osoby nebo sídlo u osoby právnické;

• provozovny, které podnikatel má;

• předmět podnikání, a to, zda ještě živnostenské podnikání provozuje.

 NahoruARES

Ministerstvo financí ČR vede Administrativní registr ekonomických subjektů (tzv. ARES). Jedná se o informační systém, který umožňuje vyhledávání ekonomických subjektů registrovaných v České republice. Tento systém zprostředkovává údaje vedené v jednotlivých registrech státní správy, ze kterých čerpá data (tzv. zdrojové registry). Mimo jiné se jedná o následující registry:

• RŽP – rejstřík živnostenského podnikání,

• RES – registr ekonomických subjektů,

• DPH – informace o plátci daně z přidané hodnoty (např. nespolehlivý plátce, či bankovní účty určené ke zveřejnění apod.) a další.

Pro věřitele je tento systém velice přehledný a na jednom místě získá nespočet důležitých informací o dlužníku.

 NahoruVeřejné rejstříky fyzických a právnických osob

V současné době zákon (zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob) rozlišuje rejstříky podle jednotlivých typů osob, které jsou do něj zapisovány, a to:

• spolkový rejstřík,

• nadační rejstřík,

• rejstřík ústavů,

• rejstřík společenství vlastníků jednotek,

• obchodní rejstřík,

• rejstřík obecně prospěšných společností.

Veřejné rejstříky jsou vedeny v elektronické podobě. Mají pro praxi velký význam, neboť informace v něm obsažené jsou volně přístupné veřejnosti. Stěžejní význam veřejného rejstříku tak spočívá v tom, že veřejnosti poskytuje důležité informace o osobách, které jsou v něm zapsány. Věřitel tak může z veřejného rejstříku uvedené informace nejen čerpat, ale do značné míry může i vycházet z toho, že jsou uvedené informace přesné a správné a na tuto skutečnost se spolehnout (§ 121 NOZ). Veřejné rejstříky tak mimo jiné poskytují právnickým i fyzickým osobám potřebnou právní jistotu ohledně údajů, které jsou do něj zapsány.

 NahoruInformace z veřejných rejstříků fyzických a právnických osob

Ve veřejných rejstřících můžeme vyhledávat osoby prostřednictvím základních parametrů, kterými jsou název osoby, IČO osoby. Prostřednictvím tzv. pokročilého vyhledávání pak máme možnost vyhledat osobu i pomocí jiných nám známých údajů o dlužníku. Ve veřejném rejstříku máme možnost osoby vyhledávat například i prostřednictvím právnických či fyzických osob v angažmá. Touto cestou tak můžeme například zjistit u konkrétní fyzické osoby veškerou její účast ve všech osobách – ať již v takových společnostech působí jako společník, nebo jako člen statutárního či jiného orgánu společnosti.

Prostřednictvím tzv. úplného výpisu pak můžeme nahlédnout do historie osoby – například jak často se mění společníci, sídlo, nebo zda není jediným společníkem jakási právnická osoba se sídlem v zahraničí. Z uvedeného si můžeme udělat obrázek o tom, zda má smysl pohledávku vymáhat, či zda skončíme ve slepé uličce.

 NahoruEvidence/registr obyvatel

Evidence obyvatel je informační systém, který vede Ministerstvo vnitra ČR o státních občanech ČR a dalších zákonem stanovených osobách. Údaje z této evidence můžeme získat prostřednictvím žádosti o poskytnutí údajů podané Ministerstvu vnitra, krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, a to elektronicky na formuláři zpřístupněném dálkovým přístupem, který žadatel opatří uznávaným elektronickým podpisem, nebo prostřednictvím zpřístupněné datové schránky. Žádost lze dále podat osobně na ohlašovně, obecním úřadu obce s rozšířenou působností, krajském úřadu nebo Ministerstvu vnitra a prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, nebo v listinné podobě na ohlašovně, obecním úřadu obce s rozšířenou působností, krajském úřadu nebo Ministerstvu vnitra. Žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem. Úředně ověřený podpis nemusí být připojen v případě, že žadatel podepíše žádost před orgánem příslušným k poskytování údajů. Pro poskytnutí informací pak je připraven formulář – Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému, který je dostupný na stránkách Ministerstva vnitra ČR – www.mvcr.cz .

Za poskytnutí údajů z informačního systému evidence obyvatel se hradí správní poplatek ve výši 50 Kč za každou započatou stránku, a to kolkovou známkou nebo v hotovosti na příslušném úřadě.

V Registru obyvatel jsou vedeny následující referenční údaje:

• příjmení, jméno;

• odkaz do registru územní identifikace na adresu místa pobytu, příp. na adresu pro doručování;

• datum narození a úmrtí;

• datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti;

• odkaz do registru územní identifikace na místo a okres narození a úmrtí; popřípadě stát narození a úmrtí;

• státní občanství;

• čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů;

• údaj o tom, zda má osoba zpřístupněnu datovou schránku.

 NahoruInsolvenční rejstřík

Insolvenční rejstřík je informační systém, který obsahuje údaje podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Jedná se o veřejně přístupný seznam, který vedou příslušné rejstříkové soudy. V insolvenčním rejstříku jsou evidovány veškeré subjekty, vůči nimž bylo zahájeno insolvenční řízení. V insolvenčním rejstříku jsou tedy dostupné informace o veškerých probíhajících insolvenčních řízeních, ale také jsou zde zveřejněny v elektronické podobě dokumenty z insolvenčních spisů.

Prostřednictvím www.justice.cz pak můžeme do insolvenčního rejstříku nahlédnout a zjistit, zda se dlužník nenachází v insolvenci, případně pokud se nachází, v jaké fázi insolvenčního řízení je a zda ještě můžeme podat přihlášku do insolvenčního řízení dané osoby.

Pro věřitele je proto zcela zásadní dění v insolvenčním rejstříku sledovat, respektive "hlídat si" osoby, které jsou jeho dlužníky. Náhled do insolvenčního rejstříku by měl být jedním z prvních kroků, které věřitel učiní.

Na sledování osob v insolvenčním rejstříku je pak možno využít některou z nabídek mnoha programů, do nichž se údaje o dlužníku zadají a tyto programy evidují veškeré změny týkající se daného dlužníka v insolvenčním rejstříku. Tyto programy jsou však zpoplatněny a jsou tedy vhodné spíše pro osoby, které mají vícero dlužníků. V opačném případě je vhodnější zjišťovat, zda je osoba evidována v insolvenčním rejstříku pomocí vlastních sil prostřednictvím www.justice.cz – a to buď zadáním jména osoby, názvu subjektu či IČO apod.

 NahoruPřihlášení pohledávky do insolvenčního řízení

V případě, že věřitel zjistí, že je proti dlužníku vedeno insolvenční řízení, musí jednat rychle, aby stihl přihlásit pohledávku ve stanovené zákonné lhůtě, v opačném případě má nepřihlášení pohledávky do insolvenčního řízení pro věřitele fatální následky, jak bylo zmíněno výše.

Věřitel může v souladu s § 173 IZ podat přihlášku pohledávky u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K později podaným přihláškám insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Přihlášku pohledávky, kterou věřitel podá u jiného než příslušného insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí. Účinky spojené s podáním takové přihlášky pak nastávají až dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Do zahájeného insolvenčního řízení se přihlašují i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku.

Přihlášku pohledávky musí věřitel podat na stanoveném formuláři, který je dostupný na stránkách www.justice.cz . Náležitosti přihlášky stanoví § 174 IZ. Přihláška musí zejména obsahovat označení dlužníka, věřitele, uvedení výše pohledávky a důvod jejího vzniku, informace o vykonatelnosti a případně o zajištění pohledávky. V průběhu celého insolvenčního řízení může vzít věřitel přihlášku své pohledávky zpět. K přihlášce je nutno připojit veškeré dostupné podklady, kterých se v přihlášce dovoláváme.

Věcně a místně příslušným insolvenčním soudem, ke kterému se podává insolvenční návrh, je vždy krajský soud, v jehož obvodu se nachází bydliště či sídlo dlužníka. K soudu, u něhož bylo insolvenční řízení zahájeno, se pak podává i přihláška pohledávky za dlužníkem.

Zahájení insolvenčního řízení má pak vliv na probíhající nebo nezahájená exekuční řízení či výkon rozhodnutí. Od zahájení insolvenčního řízení nelze exekuci nebo výkon rozhodnutí vykonat. Peněžité pohledávky, které je možné uplatnit přihláškou pohledávky v rámci insolvenčního řízení, nelze od okamžiku zahájení insolvenčního řízení uplatnit u soudu žalobou.

 NahoruCentrální evidence exekucí

Centrální evidenci exekucí vede a spravuje Exekutorská komora ČR dle § 125 EŘ. Centrální evidence exekucí je dálkově přístupný veřejný seznam, do kterého zapisují soudní exekutoři následující informace:

• vyrozumění o zahájení exekuce;

• pravomocná usnesení soudu o zastavení a odkladu exekuce;

• a další zákonem stanovené údaje.

Shora uvedené údaje exekutor do centrální evidence exekucí zapisuje po uplynutí třicetidenní lhůty k dobrovolnému plnění dlužníka.

V centrální evidenci exekucí však nejsou uvedeny údaje o exekucích (výkonech rozhodnutí) vedených soudy, orgány státní správy a samosprávy, finančními orgány, zdravotními pojišťovnami.

Nahlížení do centrální evidence exekucí je zpoplatněno. Podrobnosti k nákladům za nahlédnutí do systému a bližší informace pro vyhledávání osob lze nalézt na www.ceecr.cz .

Pro doplnění uvádíme, že v souladu s § 35a EŘ existuje ještě Rejstřík zahájených exekucí, což je elektronický seznam, který provozuje a spravuje Ministerstvo spravedlnosti ČR. Rejstřík zahájených exekucí je však neveřejný. Ministerstvo spravedlnosti poskytuje údaje z rejstříku zahájených exekucí pouze soudům a Exekutorské komoře ČR.

V souvislosti se zmínkou o centrální evidenci exekucí nutno doplnit, že věřitel může často předejít situaci, kdy nebude moci finanční prostředky od dlužníka v budoucnu vymoci, a to právě nahlédnutím do centrální evidence exekucí. Samozřejmě, že tímto nemůžeme předejít tomu, že se osoba, které např. zapůjčíme finanční prostředky, následně dostane do finančních obtíží a bude proti ní vedeno vícero exekučních řízení. Avšak náhledem do centrální evidence exekucí můžeme například ještě před samotným zapůjčením finančních prostředků o určité osobě zjistit, že tato osoba je evidována v tomto seznamu a že jsou tak proti ní vedena exekuční řízení a finanční prostředky takové osobě nezapůjčíme. Lustrace v této evidenci není důležitá pouze u zapůjčení finančních prostředků, ale například i tehdy, než s určitou osobou uzavřeme jako s nájemcem nájemní smlouvu apod.

 NahoruZvážení dalšího postupu

Na základě veškerých informací, které se věřiteli o dlužníku podaří nashromáždit shora uvedeným způsobem, je na zvážení věřitele, zda je smysluplné pohledávku za dlužníkem vymáhat či nikoliv. Rozhodujícím faktorem by mělo být zejména to, zda je či jsou proti dlužníku jakožto povinnému vedeny exekuce a jejich množství, zda bylo proti dlužníku zahájeno insolvenční řízení a v jaké fázi se nalézá. Při rozhodování o dalším postupu musíme zvážit i to, že na vymáhání pohledávky bude nutné vynaložit určité náklady – například na právní zastoupení, soudní poplatek v případě podání žaloby atd.

Pokud vymáháme pohledávku za osobou, která má například několik exekucí, musíme počítat i s tím, že se můžeme dostat do fáze, kdy budeme mít v ruce pravomocný vykonatelný titul, podáme exekuční návrh, avšak exekuce může být zastavena pro nemajetnost dlužníka.

Krok 3 - Sepis upomínky k plnění

Než přistoupíme k podání samotné žaloby či k dalším krokům směřujícím k uspokojení pohledávky věřitele za dlužníkem, je dobré se s dlužníkem spojit, a to buď osobně, nebo prostřednictvím právního zástupce. Výzva k plnění zaslaná prostřednictvím právního zástupce má na většinu dlužníků psychologický efekt, neboť svědčí i o jistém odhodlání věřitele domoci se úhrady své pohledávky a mnohdy pohne dlužníka k dobrovolné úhradě dluhu.

Dlužníka může věřitel kontaktovat i prostřednictvím telefonu či e-mailu. Nevede-li komunikace s dlužníkem k úhradě dlužné částky, je nutné přistoupit k "oficiální" výzvě k úhradě dlužné částky. Takovouto výzvu (upomínku) zašle věřitel dlužníku písemně prostřednictvím poštovní přepravy, a to buď na dodejku, nebo alespoň doporučeně, a to proto, aby měl pro případné soudní řízení důkaz, že výzvu dlužníku skutečně odeslal a pokusil se tak vyřešit spornou situaci. V případě, že dlužník neuhradí dlužnou částku ani na základě upomínky a je následně přistoupeno k žalobnímu návrhu, přikládá věřitel soudu jako důkaz upomínku včetně dodejky, podacího lístku, či podacího archu.

 NahoruJaké údaje do upomínky uvést?

V upomínce nejprve uvedeme, v jaké věci se na dlužníka obracíme, jaká je výše peněžité pohledávky a na základě jakého titulu ji od dlužníka požadujeme uhradit. Dále je samozřejmě vhodné uvést číslo účtu, kam má dlužník dluh uhradit, nebo postačí dlužníka ohledně bankovního účtu odkázat na bankovní účet, který je dlužníku z předchozího styku s věřitelem znám. Dlužníku pak musíme stanovit přiměřenou lhůtu k plnění vymáhané povinnosti.

Výzvu k plnění je nutné dlužníku zaslat i s ohledem na § 142a OSŘ, tj. s ohledem na případné navazující soudní řízení a přiznání náhrady nákladů řízení. V případě, že dlužník nesplní svůj dluh dobrovolně na základě obdržené upomínky, či nebude nijak na upomínku reagovat, tj. například nebude věřitele kontaktovat s návrhem na uzavření dohody o splátkovém kalendáři, přistoupí věřitel k vymáhání pohledávky soudní cestou. Aby však byla věřiteli-žalobci, který měl v řízení úspěch, přiznána náhrada nákladů řízení proti dlužníku-žalovanému, musí věřitel ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení (tj. žaloby) zaslat dlužníku na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu, výzvu k plnění. Odeslání této výzvy, jakož i dodržení uvedené lhůty dokládá věřitel, tj. žalobce soudu. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, vystavuje se žalobce riziku, že mu nebude přiznána náhrada nákladů řízení, ač měl ve věci plný úspěch. Existují-li důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení žalobci přiznat, a to zcela či z části i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění nezaslal či zaslal, avšak nedodržel zákonem stanovenou lhůtu.

V upomínce je pak dobré zmínit například i skutečnost, že dlužníku narůstají úroky z prodlení v zákonné či smluvní výši, nebo například poplatek z prodlení dle zákona č. 67/2013 Sb., v případě prodlení příjemce služeb spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

Dále je dobré dlužníka upozornit na skutečnost, že případné soudní vymáhání pohledávky a následné exekuční řízení budou mít pro dlužníka další neblahé důsledky v podobě nárůstu nákladů těchto řízení, které bude muset dlužník v případě prohry věřiteli též uhradit.

V mnoha případech se stává, že se odeslaná výzva vrátí věřiteli zpět s tím, že dlužník je například na uvedené adrese neznámý, nemá schránku apod., takto vrácenou obálku si ponechte pro případné předložení soudu.

Již v okamžiku, kdy zjistíme, že upomínku odesíláme na adresu ohlašovny, je zřejmé, že dlužník na upomínku nebude nijak reagovat.

Krok 4 - Pokus o osobní jednání s dlužníkem a uzavření dohody o splátkách dluhu, odložení termínu splatnosti, zajištění pohledávky

V případě, že dlužník bude chtít svůj dluh vůči věřiteli řešit mimosoudní cestou a bude na věřitelem zaslanou upomínku reagovat, je dobré si s dlužníkem sjednat osobní schůzku, na které dlužník s věřitelem vše potřebné dojednají. Frekventovaným řešením bývá uzavření dohody o uznání dluhu a splátkový kalendář.

 NahoruDohoda o uznání dluhu a splátkový kalendář

Uznání dluhu ve smyslu § 2053 a násl. NOZ je tzv. utvrzením dluhu. Uznání dluhu musí být vyhotoveno v písemné formě a dlužník v něm musí co do důvodu a výše uznat svůj dluh vůči věřiteli. V takovém případě se má za to, že dluh v době uznání trvá.

Uznat dluh lze i jiným způsobem, než písemným prohlášením dlužníka, a to následovně:

• placením úroků – placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí,

• plněním části dluhu – plnění části dluhu má účinky uznání ohledně zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu – například při částečné platbě dlužník uvede variabilní symbol pro celou dlužnou částku apod.

Uznání dluhu placením úroků a plněním části dluhu není možné, je-li pohledávka věřitele již promlčena – toto však nemusíme řešit v případě písemného prohlášení ve smyslu § 2053 NOZ.

Uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je často spojeno s dohodou o splátkách. V rámci této dohody dlužník s věřitelem dojednají tzv. splátkový kalendář, tj. výši a splatnost jednotlivých splátek.

Dlužník a věřitel si v rámci dohody o splátkách mohou sjednat zesplatnění celého dluhu pro případ, že by došlo k prodlení dlužníka s placením splátky, nebo její části. Zesplatnění celého dluhu lze uzavřít v podstatě následujícími dvěma způsoby:

a) dohoda o ztrátě výhody splátek uzavřená dle § 1931 NOZ. Dle takovéto dohody může věřitel žádat po dlužníkovi zaplacení celé pohledávky v případě, že dlužník nesplní některou z dohodnutých splátek nebo její část. Splatnost dluhu pak nastává v okamžiku, kdy věřitel toto právo u dlužníka uplatní. Toto právo však může věřitel využít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

b) Dohoda o automatickém zesplatnění dluhu, kdy si věřitel a dlužník ujednají, že v případě, kdy dlužník neuhradí některou z dohodnutých splátek, nastává automatická splatnost celého dluhu. Dohoda o automatickém zesplatnění dluhu je tak pro věřitele výhodnější než předchozí dohoda, neboť nevyžaduje žádnou aktivitu ze strany věřitele.

Výhoda takového notářského zápisu pro věřitele spočívá ve svolení dlužníka k vykonatelnosti notářského zápisu. Nehradí-li dlužník splátky dle stanoveného splátkového kalendáře, je samotný notářský zápis již exekučním titulem a věřitel tak nemusí podávat žalobu na úhradu dlužné částky, ale může rovnou přistoupit k exekučnímu návrhu. Výhodou je nejen rychlejší zahájení exekučního řízení proti dlužníku, ale zejména i ušetření nákladů věřitele, které by vynaložil za soudní řízení.

 NahoruDohoda o odložení termínu splatnosti

Kromě výše uvedené dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři se dlužník s věřitelem mohou dohodnout na odložení termínu splatnosti. Z důvodu právní jistoty obou stran jednoznačně doporučujeme sjednat dohodu v písemné formě.

Úhradu dluhu může věřitel zajistit například následovně:

• ručením;

• finanční zárukou;

• zajišťovacím převodem práva;

• dohodou o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů; směnkou apod.

Další možností, jak se domoci úhrady pohledávky je prostřednictvím třetí osoby, a to převzetím dluhu třetí osobou nebo přistoupením k dluhu.

Převzetím dluhu dochází ke změně subjektu závazku na straně dlužníka. Převzetím dluhu ve smyslu § 1888 a násl. NOZ přestává být původní dlužník dlužníkem a na jeho místo nastupuje dlužník nový. Smlouvu o převzetí dluhu uzavírá původní a nový dlužník, věřitel nemusí být přímým účastníkem takovéto smlouvy. K tomu, aby došlo k převzetí dluhu a tedy ke změně v osobě dlužníka, je však souhlas věřitele nezbytný. Souhlas s převzetím dluhu může věřitel udělit jak původnímu dlužníku, tak osobě, která dluh přejímá. Nutno zmínit, že pro souhlas věřitele není stanovena žádná forma, může být proto udělen i ústně či konkludentně.

Přistoupení k dluhu – zatímco v případě převzetí dluhu dochází ke změně subjektu, když namísto původního dlužníka nastoupí dlužník nový, u přistoupení k dluhu dle § 1892 a násl. NOZ se ten, kdo s věřitelem ujedná bez dlužníkova souhlasu, že za dlužníka splní jeho dluh, stane se dlužníkem vedle dlužníka původního a jsou oba zavázání společně a nerozdílně. Součinnosti dlužníka v tomto případě není zapotřebí. K přistoupení k dluhu dochází na základě smlouvy mezi věřitelem a třetí osobou. Pro přistoupení k dluhu není zákonem vyžadována písemná forma, lze ji tedy uzavřít opět i ústně či konkludentně.

Krok 5 - Zvážení dalšího postupu – možnosti alternativního získání finančních prostředků např. postoupením pohledávky, započtením pohledávky

Na základě veškerých dosažených informací a shora uvedených možných postupů a jejich realizace pro daný případ by měl věřitel zvážit i jiné možnosti uspokojení své pohledávky.

Pokud se tedy věřiteli nepodaří zajistit dluh některým ze shora uvedených způsobů, nabízí se ještě možnost několika alternativních postupů, jak docílit úhrady dluhu, byť třeba částečné. Jedná se zejména o postoupení pohledávky či započtení pohledávky.

 NahoruPostoupení

Věřitel může celou svou pohledávku za dlužníkem nebo její část postoupit smlouvou třetí osobě. K postoupení pohledávky není třeba souhlasu dlužníka. Účinností postoupení, tzv. cese nastupuje na místo věřitele (postupitele) třetí osoba (postupník). Jde-li o formu postupní smlouvy, zákon sice nevyžaduje písemnou formu, avšak věřitel by měl být v tomto případě obezřetný zejména z toho důvodu, že je nutno vždy pečlivě zjistit, zda právní vztah, ze kterého pohledávka vznikla, vyžadoval na základě ujednání smluvních stran či ze zákona zvláštní formu a zda taková forma tedy není vyžadována i pro smlouvu postupní. Vzhledem k tomu, že z hlediska účinnosti postoupení pohledávky, tedy cese vůči dlužníkovi, je nezbytné, aby mu byla cese notifikována, a dochází-li k notifikaci ze strany postupníka (nového věřitele) je nezbytné, aby postupník postoupení pohledávky dlužníku prokázal, a právě pro tento případ je dobré mít smlouvu postupní v písemné formě.

Započtení (někdy označováno také jako kompenzace) – Mají-li věřitel a dlužník vůči sobě vzájemné pohledávky s plněním stejného druhu, může každý z nich učinit vůči druhému projev vůle směřující právě k započtení. Započítávané pohledávky pak zaniknou v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Započtení je možné učinit jednostranným právním jednáním i dohodou stran. Problematika započtení a podmínek pro možné započtení jednostranným právním jednáním i dohodou jsou upraveny v § 1982 a násl.…