JUDr. Jarmila Štefek
NahoruPromlčení
Promlčení má význam nejen vůči moci veřejné, ale i v soukromoprávní sféře. Není-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě a dlužník namítne promlčení práva, soud právo věřiteli nepřizná. V soukromoprávní sféře má promlčení ten následek, že dlužník není povinen plnit, pokud však splní na promlčený dluh, nemůže žádat vrácení plnění. V nové úpravě NOZ dochází k zásadním změnám spočívajícím nejen v délce promlčecí lhůty.
NOZ umožňuje obecně vzdání se práva, které má vzniknout v budoucnu, toto právo omezuje u promlčení. Pokud se dlužník předem vzdá práva uplatnit námitku promlčení, tj. před tím, než promlčecí lhůta uplyne, pak NOZ výslovně stanoví, že se k takovému vzdání se práva nepřihlíží. Dlužník se může vzdát námitky promlčení až poté, co uplyne promlčecí lhůta.
NahoruKterá práva se nepromlčují
Promlčení nepodléhá právo na výživné (to neplatí ohledně jednotlivých opětujících se plnění, která se promlčují), vlastnické právo, právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty, právo na vykoupení reálného břemene.
NahoruDélka promlčecí lhůty a počátek jejího běhu
NOZ opustil princip primárně objektivní promlčecí lhůty a zakotvil kombinovanou subjektivní a objektivní lhůtu. Právo se promlčí, pokud jej věřitel neuplatní ve lhůtě tří let ode dne, kdy se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro běh lhůty nebo se dozvědět mohl a měl. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let (pro majetková práva) ode dne, kdy dospělo (tj. objektivní lhůta), tedy kdy se pohledávka stala splatnou, nestanoví-li zákon jinou lhůtu. V některých případech stanoví NOZ delší lhůtu patnácti let (například pro náhradu škody způsobenou úmyslně, či pro tzv. nejdelší sjednanou lhůtu dle ust. § 630 NOZ, kdy si délku promlčecí lhůty strany ujednají).
Jde-li o právo, které lze uplatnit u soudu či jiného orgánu veřejné moci, běží promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Platí, že právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (tj. subjektivní lhůta). Znamená to, že námitka promlčení práva dlužníkem bude záviset na vědomosti věřitele o jeho nároku a schopnosti dlužníka tuto skutečnost prokázat. Již nyní se za problematickou považuje případ, kdy právo musí být věřitelem uplatněno nejprve u dlužníka. Promlčecí lhůta počne běžet až od tohoto uplatnění, to ale znamená, že věřitel může výzvu záměrně oddalovat a právo se mu nepromlčí.
Pro počátek běhu subjektivní lhůty pro uplatnění nároku na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení je rozhodující vědomí věřitele o škodě či bezdůvodném obohacení a osobě povinné k její náhradě či vydání.
Specifický počátek běhu promlčecí lhůty je stanoven u vydání peněžních prostředků uložených na účtu (den zániku závazku), u újmy na zdraví nezletilého (dosažením jeho plné svéprávnosti či jmenováním opatrovníka po dosažení jeho zletilosti), u práva z důvodu zničení přepravované zásilky (dnem, kdy měla být zásilka doručena), u práva na pojistné plnění (jeden rok od pojistné události), za trvání manželství mezi manželi nepočne běžet promlčecí lhůta, dokud jejich manželství trvá, totéž platí i pro práva mezi osobami, které žijí ve společné domácnosti, mezi zastoupeným a zástupcem, opatrovancem a opatrovníkem, poručencem a poručníkem.
Speciální lhůta běží rovněž v případě, kdy si strany mezi sebou zavedly praxi, dle které má být pohledávka vyrovnána na základě vyúčtování předkládaného koncem určitého období, tj. počne běžet až ode dne následujícího po konci období, kdy vyúčtování mělo být předloženo.
Přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno (tj. kdy nabylo právní moci usnesení o pozůstalosti). Byla-li právnická osoba obnovena, skončí jejím věřitelům promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy byl zápis právnické osoby ve veřejném rejstříku obnoven.
Splní-li věřiteli dluh za dlužníka zástavní dlužník, nepromlčí se jeho právo vůči dlužníku dříve než za šest měsíců po splnění dluhu.
NahoruMožnost sjednání kratší či delší promlčecí lhůty
Smluvní strany si v souladu s ust. § 630 NOZ mohou sjednat kratší lhůtu (minimálně…
