Provádění nemocenského pojištění a povinnosti zaměstnavatelů

7.15.2.5

Provádění nemocenského pojištění a povinnosti zaměstnavatelů

JUDr. Jan Přib

 NahoruOrgány nemocenského pojištění

Zaměstnancům vyplácejí dávky pouze orgány nemocenského pojištění (nikoliv zaměstnavatelé); této skutečnosti se též přizpůsobují povinnosti zaměstnavatelů. Povinnosti zaměstnavatelů při provádění nemocenského pojištění nezávisí na počtu jejich zaměstnanců. Nemocenské pojištění provádějí orgány nemocenského pojištění, tj. správy sociálního zabezpečení, jde-li o zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné.

 NahoruPřehled povinností zaměstnavatelů

Zaměstnavatelům ukládá ZNP tyto základní povinnosti (uvedené zejména v § 93 až § 99 ZNP):

• povinnost přihlásit se do registru zaměstnavatelů,

• povinnost oznamovat nástup do práce a skončení zaměstnání u jednotlivých zaměstnanců,

• povinnost vést evidenci o svých zaměstnancích,

• povinnost uschovávat záznamy o evidovaných skutečnostech,

• povinnost přijímat žádosti zaměstnanců o dávky nemocenského pojištění (s výjimkou žádosti o nemocenské) a předávat orgánům nemocenského pojištění předepsaným způsobem stanovené údaje pro nárok na dávky a jejich výpočet,

• povinnost poskytovat orgánům nemocenského pojištění potřebnou součinnost.

Zaměstnavatelé obstarávají práce spojené s plněním úkolů v nemocenském pojištění na vlastní náklady.

 NahoruPovinnost registrace

Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance, je povinen přihlásit se nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku na předepsaném tiskopisu do registru zaměstnavatelů; na tomto tiskopise uvádí též všechny své mzdové účtárny (s uvedením jejich adres a osob, které jsou za ně oprávněny jednat jménem zaměstnavatele). Mzdovou účtárnou je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů zaměstnanců; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů.

Zaměstnavatel je povinen v této lhůtě přihlásit na předepsaném tiskopisu do registru zaměstnavatelů též každou svou mzdovou účtárnu; na tomto tiskopise je povinen uvést též okruh zaměstnanců organizační složky, popřípadě jinak vymezený okruh zaměstnanců, pro které mzdová účtárna vede evidenci mezd nebo platů. Pokud bude mzdová účtárna zřízena až po podání přihlášky zaměstnavatele do registru zaměstnavatelů, běží lhůta 8 kalendářních dnů k jejímu přihlášení ode dne jejího zřízení. Uvedené povinnosti týkající se mzdové účtárny neplatí, má-li zaměstnavatel jen jednu mzdovou účtárnu, jejíž místo je shodné se sídlem zaměstnavatele.

Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit každou změnu údajů, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala. Zaměstnavatel je povinen se odhlásit na předepsaném tiskopisu z registru zaměstnavatelů, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem.

Při zrušení mzdové účtárny, která byla zapsána v registru zaměstnavatelů, je zaměstnavatel povinen odhlásit ji na předepsaném tiskopisu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne zrušení mzdové účtárny.

Přihlašování se do registru zaměstnavatelů a hlášení změn plní zaměstnavatelé u příslušné správy sociálního zabezpečení; správcem registru zaměstnavatelů je Česká správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé a jejich mzdové účtárny jsou povinni ve styku s územní správou sociálního zabezpečení a Českou správou sociálního zabezpečení používat přidělený variabilní symbol zaměstnavatele a mzdové účtárny.

Má-li zaměstnavatel dvě nebo více mzdových účtáren, plní povinnosti zaměstnavatele v nemocenském pojištění každá mzdová účtárna zvlášť za okruh zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd nebo platů.

 NahoruPovinnost oznamovací

Zaměstnavatel je povinen oznámit územní správě sociálního zabezpečení v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou touto správou na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění, a to do 8 kalendářních dnů od nástupu do zaměstnání, a den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů od skončení zaměstnání. U zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, oznamuje zaměstnavatel den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na nemocenském pojištění (vznik a zánik účasti na nemocenském pojištění v jednotlivých kalendářních měsících v závislosti na výši zúčtovaného příjmu se přitom neoznamuje); jestliže by však u těchto zaměstnanců lhůta pro oznámení skončení doby uplynula dříve než je obecná lhůta 8 kalendářních dnů pro oznámení dne nástupu zaměstnance do zaměstnání, oznamuje zaměstnavatel den skončení doby zaměstnání těchto zaměstnanců v této lhůtě do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vznikla účast na pojištění. Součástí oznámení o dni skončení doby zaměstnání jsou též stanovené údaje potřebné podle zákona o zaměstnanosti pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti.

Zaměstnavatel je povinen písemně ohlásit správě sociálního zabezpečení změnu údajů uvedených na oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání, a to do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala. Zaměstnavatel může se správou sociálního zabezpečení písemně dohodnout jinou lhůtu pro plnění uvedených oznamovacích povinností.

 NahoruPovinnost evidenční

Zaměstnavatel je povinen vést o svých zaměstnancích pro účely nemocenského pojištění stanovenou evidenci; rozsah uvedených údajů vyplývá z § 95 ZNP. Údaje uvedené v § 95 odst. 1 písm. a) až j) ZNP se týkají zaměstnanců účastných nemocenského pojištění; určité údaje [uvedené v § 95 odst. 1 písm. a) až c) ZNP] jsou však zaměstnavatelé povinni vést i o zaměstnancích, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění (tato povinnost je dána zejm. pro účely kontroly).

 NahoruPovinnost uchovávat záznamy

Zaměstnavatel je povinen uchovávat záznamy o skutečnostech vedených v jeho evidenci po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu (např. pro mzdové listy platí uschovací doba 30 roků). Za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu a záznamy o evidenci docházky do práce, včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu.

 NahoruPovinnost přijímat žádosti o dávky

Mezi nejdůležitější povinnosti zaměstnavatele patří povinnost přijímat žádosti svých zaměstnanců o dávky nemocenského pojištění, s výjimkou nemocenského, a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat správě sociálního zabezpečení. Tyto žádosti a podklady zaměstnavatel nejprve převede do elektronické podoby a poté je aspoň ve formě prosté kopie předává správě sociálního zabezpečení. Údaje pro výpočet dávek zaměstnavatel zasílá v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení. Jde-li však o žádost o otcovskou, předává…