Splátky a dohoda o plnění ve splátkách

6.2.2

Splátky a dohoda o plnění ve splátkách

Mgr. Pavla Krejčí

V případě, že nájemník dluží pronajímateli za nájem, dochází mezi nimi velmi často k uzavření dohody o splátkách, jejímž prostřednictvím se smluvní strany dohodnou na plnění ve výši, která je pro dlužníka únosná a kterou je schopen plnit. Tato dohoda se tedy uzavírá v době, kdy již je dlužník v prodlení. Je třeba konstatovat, že věřitelé velmi často tyto dohody podepisují, aniž by si uvědomili nepříznivé důsledky, které pro ně z této dohody plynou, a ve zněních, která jsou pro ně značně nevýhodná.

 NahoruSplátky na základě dohody účastníků závazkového vztahu

Splátkou se rozumí předem dohodnuté dílčí plnění na dluh – celkový dluh je tedy na základě dohody dlužníka a věřitele rozložen do předem stanovených dílčích plnění, které se stávají postupně splatnými. Výše a splatnost jednotlivých splátek je předem určena.

Dohodu o splátkách v zásadě rozeznáváme dvojího druhu:

1. Dohodu, která je uzavírána před tím, než se stane dluh splatným

Obě dohody mají trochu jiné důsledky, zejména z hlediska prodlení.

 Nahoru"Splátky" bez souhlasu věřitele

Někdy bývá nesprávně označováno jako splátka také dílčí plnění na dluh, které dlužník poskytne věřiteli, bez toho, aniž by se na tom s věřitelem dohodl. Na rozdíl od splátek se však u dílčího plnění jedná o jednostranný postup dlužníka, který většinou volí z důvodu, že chce alespoň částečně odvrátit nepříznivé důsledky prodlení.

Příklad:

Pan Martin má pronajatý byt od společnosti Byty s.r.o. Pan Martin dluží nájemné za měsíc leden 2014. Protože pan Martin ví, že v případě prodlení s úhradou nájemného musí hradit pronajímateli také poplatek z prodlení, pošle pronajímateli alespoň polovinu nájemného.

Vysvětlení k příkladu:

Pan Martin tím, že uhradil nájemné alespoň částečně, se bude nadále nacházet v prodlení pouze s druhou polovinou nájmu. Pouze z této částky bude také povinen hradit poplatek z prodlení.

 NahoruPovinnost dlužníka hradit dluh v celku

Zákon stanoví pro dlužníka primární povinnost, a to plnit dluh v celku. Pokud však dlužník nabízí věřiteli částečné plnění, musí jej věřitel přijmout, pokud zde nejsou zvláštní důvody vylučující tuto věřitelovu povinnost. Těmito důvody mohou být případy, kdy:

1. částečné plnění odporuje povaze závazku, nebo případ, kdy
2. částečné plnění odporuje účelu smlouvy, pokud tento účel musel být dlužníku alespoň zřejmý.

U peněžitého plnění není většinou pochyb, že částečné plnění povaze závazku neodporuje. Může však samozřejmě odporovat účelu smlouvy - to ovšem záleží na účelu smlouvy, nebo případně též na dohodě dlužníka a věřitele.

 NahoruPostupný zánik dluhu

Částečným plněním dochází k postupnému zániku dluhu a teprve splněním poslední části dluhu včetně jeho příslušenství dochází k zániku celého dluhu. Částečné plnění má význam pro dlužníka zejména tím, že alespoň částečně může odvrátit nepříznivé důsledky, které pro něj plynou z prodlení (zejména hrazení úroku z prodlení, smluvní pokuty apod.).

 NahoruPráva a povinnosti věřitele při částečném plnění

Věřitel, který by částečné plnění nepřijal, se dostává ohledně části nepřijatého plnění do prodlení. Věřiteli však částečným plněním dlužníka nevznikají jiné povinnosti, než toto plnění přijmout. V případě, že věřiteli vzniknou přijetím částečného plnění zvýšené náklady, pak je dlužník povinen věřiteli tyto náklady nahradit.

Nyní však již zpět k dohodě o splátkách.

 NahoruObsah a forma dohody

Dohoda o splátkách nemusí být uzavírána samostatně, ale velmi často bývá součástí závazkového vztahu, ze kterého je prostřednictvím splátek hrazen dluh; např. je uzavřena smlouva o dílo, jež obsahuje dohodu o splátkách ceny díla.

 NahoruSplátka jako samostatné plnění

Na splátky je třeba nahlížet téměř jako na samostatné plnění. Celý dluh je na základě dohody dlužníka a věřitele rozdělen do jednotlivých dílčích plnění, přičemž pro každou splátku je sjednán samostatný termín splatnosti. Doba splatnosti celého dluhu je pak dána splatností poslední splátky. Věřitel nemá právo žádat dlužníka o dřívější úhradu dluhu (pokud to ovšem není smluvními stranami výslovně dohodnuto). Z tohoto důvodu je na jednotlivé splátky nahlíženo téměř jako na samostatné plnění. To má význam zejména vzhledem k soudnímu řízení, kdy věřitel může podat vůči dlužníkovi žalobu pouze na ty splátky, se kterými se dlužník dostal do prodlení (pokud není dohodou o splátkách dohodnuto zesplatnění celého dluhu – viz. dále). V případě, že by věřitel podal žalobu ohledně všech splátek, tedy i těch, se kterými nebyl dlužník ke dni podání žaloby v prodlení, bude žaloba takového věřitele do výše splátek před splatností zamítnuta.

Dlužník na jednotlivé splátky také plní samostatně, a je proto oprávněn určit, na kterou splátku plnění poskytuje, a věřitel není oprávněn toto jeho rozhodnutí žádným způsobem ovlivnit či zvrátit (§ 1932 NOZ), pokud to ovšem není dohodnuto mezi věřitelem a dlužníkem dohodou o splátkách jinak. § 1932 a § 1933 NOZ pak stanoví pravidla započtení jednotlivých plnění na dluh. Protože se jedná z hlediska této příručky o poměrně významné téma, budeme mu věnovat samostatnou kapitolu.

Tak se může stát, že dlužník bude v prodlení se splátkou, u níž nastala splatnost dříve nežli u splátky, na kterou poskytl plnění.

 NahoruKvitance

 NahoruNáležitosti kvitance

Přijímá-li věřitel plnění, musí dlužníkovi vydat na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu, tzv. kvitanci. V kvitanci musí vyznačit:

• jméno dlužníka,

• jméno věřitele,

• předmět plnění,

• místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn.

Dlužník může plnění odepřít, pokud mu věřitel zároveň nevydá i kvitanci.

Pokud je kvitance vydána na jistinu, pak zákon konstruuje vyvratitelnou právní domněnku, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávky (např. úrok z prodlení). To může být pro věřitele, který toto pravidlo nezná, problematické.

 NahoruKvitance při opakovaných splátkách

Další věcí, která může být pro věřitele nebezpečná při vystavování kvitance, je pravidlo, že při opakovaných plněních z téhož právního důvodu se má za to, že ten, kdo předloží kvitanci na plnění splatné později, splnil také to, co bylo splatné dříve. Zákon tak konstruuje vyvratitelnou právní domněnku, že dlužník disponující kvitancí například s únorovou splátkou, uhradil i splátku lednovou.

Vystavení kvitance proto může být pro věřitele problematické. Dlužník má ovšem na vystavení kvitance nárok. Rozhodně proto doporučujeme v takovém případě do kvitance uvést, že předchozí splátky nebyly uhrazeny, nebo že nebylo uhrazeno příslušenství pohledávky.

 NahoruDOHODA O ZTRÁTĚ VÝHODY SPLÁTEK

Jako částečné zabezpečení proti prodlení dlužníka s plněním, bývá často do dohody o splátkách zanesena takzvaná dohoda o ztrátě výhody splátek. Tato dohoda může mít celkem dvě podoby:

Dohoda o ztrátě výhody splátek dle 1931 NOZ

1. Dohoda o ztrátě výhody splátek uzavřená v souladu s § 1931 NOZ

Na základě této dohody může věřitel v souladu s § 1931 NOZ žádat po dlužníkovi zaplacení celé pohledávky v případě, že dlužník nesplní některou z dohodnutých splátek. K tomu, aby se celý zbývající dluh stal splatný, musí být splněny následující podmínky:

• dlužník se musí dostat do prodlení s plněním splátky,

• věřitel požádá dlužníka o splnění celého zbývajícího dluhu,

• věřitel zašle žádost do splatnosti další splátky.

V takovém případě se celý zbývající dluh stává splatným okamžikem, kdy věřitel dlužníka o splacení celého zbývajícího dluhu požádal. Určení tohoto okamžiku může mít význam například z hlediska prodlení a práva žádat úrok z prodlení. Do doby, než věřitel dlužníka o plnění požádá, je totiž dlužník v prodlení pouze s jednou konkrétní splátkou. Po té, co věřitel dlužníka požádá o úhradu celého zbývající plnění najednou, stává se celý zbývající dluh splatný, a pokud jej dlužník neuhradí, pak je povinen hradit úrok z prodlení z celé částky.

V případě, že budete podávat žalobní návrh dle dohody o splátkách, která obsahuje dohodu o ztrátě výhody splátek uzavřené v souladu s § 1931 NOZ, je třeba si uvědomit, že splátky splatné před tím, než věřitel vyzval dlužníka k doplacení celého dluhu, si zachovávají původní termín splatnosti.