5.6.3
Vymáhání pokuty podle zákona o službách
JUDr. Pavla Schödelbauerová
Podle § 12 zákona č. 67/2013 Sb., zákona o službách (dále jen ZOS) je příjemce služeb povinen písemně a bez zbytečného odkladu ohlásit změny v počtu osob rozhodných pro vyúčtování služeb. Podle § 13 ZOS je příjemce služeb povinen při nesplnění povinnosti nahlásit změny v počtu osob zaplatit poskytovateli služeb pokutu ve výši 100,- Kč za každý den prodlení. Jakým administrativním způsobem se dá prokázat pronajímateli jiný počet osob užívajících jednotku, než nahlásil, a jak se výše uvedená pokuta ukládá a vymáhá?
V prvé řadě je třeba vycházet z toho, že je věcí dohody poskytovatele služeb a jejich příjemce, případně rozhodnutí SVJ nebo družstva, jaký způsob rozúčtování nákladů na služby zvolí. Rozúčtování podle počtu osob je pouze jedním z možných způsobů, a uplatňuje se v praxi zejména u rozúčtování nákladů na provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu. I zde však není vyloučeno např. kritérium podlahové plochy. Absolutní objektivity při rozúčtování nákladů na služby (pokud je nelze přesně změřit), není možné dosáhnout.
Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Prodlení bývá tedy obvykle charakterizováno jako bezprávné zmeškání s plněním závazku. Prodlení je tedy právním deliktem, v jehož důsledku se jednak modifikuje obsah existujícího závazku, jednak nastupují odpovědnostní následky.
Závazek, u něhož došlo k prodlení, tedy nezaniká, nýbrž k němu přistupují nové povinnosti strany, která je v prodlení, a nová oprávnění u strany, která je oprávněna (nikoli povinna) plnění vyžadovat.
Podle § 2 písm. g) ZOS jsou osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb
1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání, a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.
Pokud dojde ke změně počtu rozhodných osob, je závazkem oznamovací povinnost příjemce služeb oznámit poskytovateli služeb písemně a bez zbytečného odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování.
Vycházíme ze situace, že jde o dům rozdělený na jednotky, kde existuje společenství vlastníků jednotek a kde vlastník jednotky tuto jednotku dále pronajímá. V tomto případě mohou nastat různé situace.
NahoruRozúčtování služeb dle počtu osob
Náklady se rozúčtují podle rozhodnutí SVJ – k přijetí usnesení postačuje nadpoloviční většina hlasů vlastníků přítomných na shromáždění vlastníků. SVJ rozhodne o rozúčtování výše citovaných služeb podle počtu osob.
SVJ vede seznam vlastníků jednotek. Pokud vlastník jednotku pronajme, je povinen oznámit tuto skutečnost SVJ, včetně jména a adresy této osoby (§ 1177 odst. 2 NOZ). Dále již nastupuje § 12 ZOS. Vůči SVJ je příjemcem služeb vlastník jednotky, který má oznamovací povinnost vůči SVJ. Vůči nájemci je vlastník jednotky poskytovatelem služeb a s nájemcem si tedy může uzavřít odlišnou dohodu o rozúčtování nákladů na služby, např. paušál.
Pokud vlastník jednotky (a její pronajímatel) neplní oznamovací povinnost týkající se počtu osob a SVJ je tato skutečnost známa, může uložit povinnému pokutu ve smyslu ustanovení ZOS. V případě sporu však důkazní břemeno leží na SVJ a to bude povinno tuto skutečnost prokázat např. svědeckými výpověďmi. Je zřejmě v zájmu ostatních vlastníků, aby nedopláceli na osobu porušující schválená…
