Vzor s výkladem - Uznání
dluhu bez uvedení lhůty k plnění podle § 2053 NOZ
Uznání dluhu
Já, níže podepsaný
Josef Krákora
r. č. 550515/2356
bytem Kladenská 56, 160 00 Praha 6
uznávám co do důvodu a výše svůj dluh vůči Pavlu Řádnému,
r. č. 561205/2356, bytem Jehličkova 16, Praha 1, který vznikl ze smlouvy o půjčce
ve výši 50.000 Kč, kterou mi pan Pavel Řádný poskytl dne ....................
V .................................... dne ....................
.....................................................
Josef Krákora
Výklad:
Uznání dluhu je jednostranným právním jednáním dlužníka.
Uznáním nevzniká nová pohledávka - nedochází tedy ani k novaci pohledávky původní.
Význam uznání dluhu pro věřitele je třeba spatřovat ve dvou
rovinách:
1. Domněnka existence dluhu
Zakládá právní domněnku existence dluhu v době jeho uznání. Z tohoto důvodu je také řazeno uznání dluhu mezi zajišťovací
instituty ( § 2010 NOZ). Věřiteli totiž uznání dluhu velmi usnadňuje procesní situaci v případě,
že je nucen pohledávku po dlužníkovi následně vymáhat soudně. Pokud věřitel
disponuje s právně platným uznáním dluhu, nemusí již v rámci soudního řízení
prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v okamžiku uznání. Soud musí vzít tyto
skutečnosti za prokázané. Uznání dluhu zakládá však právní domněnku
vyvratitelnou. Důkazní břemeno neexistence závazku leží pouze na dlužníkovi. Unesení důkazního břemene dlužníkem by však nemohlo spočívat v pouhém popření
skutečností, jež by byly uvedeny v uznání dluhu, ale v předložení takových důkazů
a tvrzení, které by byly dostatečné pro zpochybnění domněnky o existenci a výši
dluhu.
2. Promlčecí doba
Od uznání začíná běžet nová promlčecí doba, a to v délce 10 let ( § 639 NOZ). Dochází tedy k takzvanému přerušení promlčecí doby a od okamžiku, kdy dlužník
dluh uzná, začne běžet nová desetiletá promlčecí doba. Původní promlčecí doba přestává
běžet a stává se právně bezvýznamnou. Pokud by byla v uznání uvedena lhůta k
plnění, poběží promlčecí lhůta až od posledního dne takto stanovené doby.
Stejná, tedy 10letá, promlčecí doba platí i pro jednotlivé dílčí plnění
(splátky), na něž by bylo plnění v uznání práva rozloženo ( § 641 NOZ). Promlčecí doba u jednotlivých dílčích plnění počíná běžet ode dne jejich
dospělosti. Dospěje-li nesplněním některého dílčího plnění celý dluh, počne
desetiletá promlčecí doba běžet ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění.
Nově je třeba počítat s tím, že byl-li dluh uznán, neplatí
desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro ta opětující se plnění, která dospěla
po uznání dluhu nebo po přiznání práva.
Uznání promlčeného dluhu
Uznat lze i promlčený dluh ( § 653 NOZ). Na rozdíl od původní právní úpravy ObčZ dochází k obnovení nároku i
tehdy, pokud dlužník o promlčení nároku nevěděl. Původní občanský zákoník totiž
k platnému uznání promlčeného nároku vyžadoval vědomost dlužníka o promlčení.
Nyní tomu tak již není.
§ 1864 NOZ stanoví, že neplatným je uznání dluhu spotřebitelem ve lhůtě, kterou má pro
odstoupení od spotřebitelské smlouvy.
Písemná…
