10.2.3.1 Započtení pohledávek
Mgr. Pavla Krejčí
Definice
Započtení je zákonem upravený způsob zániku vzájemných pohledávek dvou subjektů. Započtením dochází k zániku pohledávek v rozsahu, v jakém se kryly, a to k okamžiku, kdy se pohledávky způsobilé k započtení setkaly.
Započtení pohledávek není zase takovou jednoduchou záležitostí, jak se na první pohled může zdát, a často se v něm dělají chyby, zejména v případech, kdy jsou započítávány dosud nesplatné pohledávky, nebo v případech, kdy je vzájemně započítáváno více pohledávek.
K tomu, aby mohlo být právně účinné započtení pohledávek dlužníka a věřitele učiněno, musí být totiž splněny zákonem stanovené požadavky.
Hlavní právní úpravu započtení lze nalézt ve třech právních předpisech:
-
§ 1982 až 1991 NOZ – zde naleznete základní právní úpravu započtení,
-
§ 140 odst. 2 a 3 IZ – insolvenční zákon obsahuje úpravu započtení i v jiných ustanoveních, uvedený paragraf však považujeme za nejdůležitější),
-
§ 98 OSŘ – jedná se o procesní úpravu započtení v rámci občanského soudního řízení.
Zákaz započtení
Právní úprava započtení však není obsažena pouze ve výše uvedených ustanoveních, nýbrž ji lze nalézt i v jiných ustanoveních těchto norem a v dalších zákonech. Typickým příkladem takového ustanovení ve vztahu ke společnosti s ručením omezeným je úprava obsažená v § 154 odst. 1 ZOK, která umožňuje, aby společnost proti pohledávce společníka, jehož kmenový list byl prohlášen za neplatný, na zaplacení kupní ceny nebo částky odpovídající výši splněné vkladové povinnosti, započetla pohledávky, které proti němu vznikly v souvislosti s prohlášením kmenového listu za neplatný a v souvislosti s vydáním nových kmenových listů.
Obecně rozlišujeme dva druhy započtení:
a) započtení jednostranné,
b) započtení dohodou.
Jednostranné započtení
Ad a) Jednostranné započtení je projevem vůle jednoho účastníka, který je adresován druhé smluvní straně a kterým je projevena vůle účastníka započíst svou vlastní pohledávku vůči pohledávce druhého účastníka. Protože se jedná o jednostranné právní jednání, pak druhý účastník s ním nevyjadřuje souhlas – vystupuje pouze v roli adresáta tohoto právního jednání. Zápočet nemusí být učiněn písemně – rozhodně však doporučujeme započtení provést ve formě písemné a doručení si nechat druhou stranou potvrdit. Účastníci započtení si však ve smlouvě, ze které pohledávky vzešly, mohou sjednat povinnou písemnou formu zápočtu.
Obsah jednostranného zápočtu
Jednostranný zápočet musí obsahovat:
-
osobu, vůči které zápočet směřuje,
-
osobu, která zápočet činí,
-
popis pohledávek, které se vzájemně započítávají,
-
vyjádření vůle osoby, která zápočet činí k započtení.
Započtení dohodou
Ad b) Započtení dohodou vzniká na základě vzájemné dohody smluvních stran – započtení dohodou je dvoustranným právním jednáním, v němž se smluvní strany dohodnou na vzájemném započtení pohledávek – jedna pohledávka se započítává vůči druhé pohledávce a současně druhá pohledávka proti první. Ani dohoda o zápočtu nemusí být písemná, postačí forma ústní. Ale pro prokázání existence takové dohody rozhodně písemnou formu doporučujeme.
Obsah dohody o započtení
Zápočet učiněný dohodou musí obsahovat:
-
osoby účastníků dohody,
-
popis vzájemných pohledávek, které se započítávají,
-
vyjádření společné vůle účastníků k zápočtu.
Podmínky zápočtu
Proto, aby mohlo dojít ať již formou dohody či jednostranného právního jednání k započtení pohledávek, musí být splněny následující podmínky:
a) musí existovat vzájemné pohledávky,
b) musí se jednat o pohledávky se stejným druhem plnění,
c) musí se jednat o pohledávky, které jsou způsobilé k započtení,
d) započtení musí být určité.
Existence vzájemných pohledávek
Ad a) Existence vzájemných pohledávek – mezi týmiž subjekty musí existovat minimálně dvě pohledávky, přičemž věřitel z jedné pohledávky je zároveň dlužníkem z pohledávky druhé.
Společnost JOKO, s. r. o. si půjčila od pana Mrkvičky částku 100 000 Kč, přičemž se oba subjekty dohodly na tom, že půjčka je splatná dne 13. 10. 2015. Následně pan Mrkvička koupil od společnosti JOKO, s. r. o. zboží v hodnotě 80 000 Kč.
Vysvětlení k příkladu:
Jedná se o případ dvou vzájemných pohledávek, kde každý z účastníků vystupuje u jedné pohledávky na straně dlužníka a u druhé pohledávky na straně věřitele.
| | Dlužník | Věřitel |
| Smlouva o půjčce
| JOKO, s. r. o.
| Pan Mrkvička
|
| Kupní smlouva
| Pan Mrkvička
| JOKO, s. r. o.
|
Z podmínky existence vzájemně započitatelných pohledávek existuje několik výjimek – zejména se jedná o případ, kdy je jedna ze vzájemných pohledávek postoupena – a tedy došlo k zákonné změně věřitele – a dlužníkovi svědčí vůči původnímu věřiteli započitatelná pohledávka. Blíže bude tento případ popsán v kapitole o postoupení pohledávek.
Další výjimky z jednoty subjektů stanovené NOZ jsou dány například v:
-
§ 1984 NOZ - právo dlužníka zavázaného společně a nerozdílně započíst pohledávku svého spoludlužníka do výše podílu spoludlužníka na společném dluhu,
-
§ 1890 NOZ - právo přejímatele dluhu uplatnit všechny námitky původního dlužníka - tedy i námitku započtení z pohledávky původního dlužníka,
-
§ 1900 NOZ - právo postoupené strany na zachování námitek z postoupené smlouvy,
-
§ 2023 NOZ – právo ručitele namítnout proti pohledávce věřitele k započtení i pohledávky dlužníka.
Druh plnění
Ad b) Stejný druh plnění u pohledávek – obecně rozlišujeme věci nezastupitelné a věci zastupitelné. Věci určené nezastupitelné jsou věci, které mají takový charakter, že jsou jedinečné. Takovými věcmi jsou např. umělecké předměty, nábytek, knihy, CD-ROM apod. Naproti tomu existují věci zastupitelné, které jsou vzájemně zaměnitelné. Takovými věcmi jsou především peníze; může se však jednat i např. o obilí, rýži, zeminu, ovoce a zeleninu apod.
Předmětem zápočtu mohou být pouze pohledávky se stejným druhově určeným plněním. Nejčastěji se jedná o zápočet peněžitých pohledávek, nemusí to však být pravidlem. Zejména v případě podniků podnikajících ve stejném oboru dochází k zápočtům různých výrobních komodit, například mléka, obilí apod.
Způsobilost pohledávek k započtení
Ad c) Způsobilost pohledávek k započtení – ne všechny pohledávky lze vzájemně započít.
Vzájemný zápočet lze provést u všech pohledávek, u nichž to není zákonem nebo dohodou účastníků výslovně vyloučeno.
Ačkoliv to zákon výslovně neříká, může se dlužník s věřitelem dohodnout, že určitá pohledávka není způsobilá k započtení. Tato dohoda musí být mezi dlužníkem a věřitelem učiněna na konkrétní pohledávku nebo např. na konkrétní druh pohledávek, který mezi nimi bude vznikat. Jednostranně pak nelze vůči takové pohledávce námitku započtení vznést. Taková dohoda se ovšem týká pouze jednostranného zápočtu. Je také možné, aby smluvní strany svůj postoj následně přehodnotily a dohodou provedly zápočet vzájemných pohledávek, které dříve ze započtení vyloučily.
Příklad znění takové doložky ve smlouvě, kterou se vylučuje započtení pohledávek
Smluvní strany se dohodly na tom, že dlužník nemůže uplatnit vůči pohledávce věřitele na úhradu plnění z této smlouvy dle článku .. této smlouvy námitku jednostranného započtení.
Zákonné vyloučení pohledávky ze zápočtu
V NOZ jsou dále uvedeny pohledávky, proti nimž je zápočet jiné pohledávky vyloučen. Z hlediska vyloučení ze zápočtu rozlišujeme tři druhy pohledávek:
Pohledávky, proti nimž je započtení vyloučeno
1. Pohledávky, proti nimž je započtení vyloučeno – dlužník z takové pohledávky nemůže jednostranně námitku započtení použít; věřiteli z takové pohledávky je však jednostranné započtení vůči dlužníkovi umožněno. Jedná se o pohledávky, u nichž zákon vyjadřuje zájem, aby věřitel fyzicky obdržel plnění, protože chce tohoto věřitele nějakým zvláštním způsobem chránit. Jedná se o následující druhy pohledávek:
Pohledávky na náhradu škody na zdraví
-
pohledávky uvedené v § 1988 odst. 2 NOZ , tj. pohledávky na náhradu újmy způsobené na zdraví, pohledávky na mzdu, plat, odměnu ze smlouvy o výkonu závislé…
